Úvodní stránka » O VOJTĚŠCE

Pěstování vojtěšky v České republice.

Ke dni 15.6. 2008 je v Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize 15 vojtěšek, z toho 11 vyšlechtěných ve Šlechtitelské stanici Želešice. Do registračních zkoušek v ČR jsou přihlašovány i zahraniční odrůdy, ale protože byly vyšlechtěny v jiných zemích, málokdy splní podmínky pro registraci. Dosud byly registrovány 4 zahraniční odrůdy- Alpha, Europe, Lucia a Vanda. Pěstování jiných odrůd vyskytujících se na trhu není odzkoušené a tudíž je „nejisté“. Proč riskovat, když máme dostatek vlastních, kvalitních a cenově přiměřených osiv? 


V Tab. 1 uvádím přehled výnosů všech našich odrůd – od nejstarších po nejnovější. Zkoušky užitné hodnoty jsou zpravidla prováděny v oblastech pro vojtěšku tradičních, což je kukuřičná a řepařská výrobní oblast. V kukuřičné oblasti jsou to lokality Brno-Chrlice, Lednice na Moravě, Uherský Ostroh, Znojmo – Oblekovice, které jsou charakterizované nadmořskými výškami od 171 do 242 m.n.m., průměrnými teplotami 9,0-9,6°C a ročním úhrnem srážek 435 – 521 mm. V řepařské oblasti jsou to lokality Čáslav-Filipov, Pusté Jakartice, Věrovany a Žatec s nadmořskými výškami od 207 do 295 m.n.m., průměrnými teplotami 8,3-9,0°C a ročním úhrnem srážek 439 – 555 mm.

 

Nově byly pro zkoušení vojtěšek pro Seznam doporučených odrůd (SDO) zvoleny lokality od řepařské, přes obilnářskou až po bramborářskou výrobní oblast. Z těchto pokusů jsme získali další cenné informace ( Tab.2). Z ní vyplývá, že jednotlivé odrůdy dávají v různých lokalitách odlišné výnosy. Reagují odlišně na podmínky konkrétních stanovišť. Co vyhovuje jedné, nemusí tolerovat jiná.

 

Tabulka 1a 2 (originál)

Z poloprovozních pokusů a množitelských porostů starších odrůd víme, že:

-v těžkých půdách se uplatní Vlasta a Morava, ale nesvědčí Jarce a Jitce
-v kukuřičné oblasti, která je teplejší a srážkově chudší, je oblíbená Magda a Jitka
-na lehkých půdách najdou uplatnění Vlasta, Morava a Jitka
-na středně těžkých se daří všem odrůdám
-Zuzana snese kyselejší půdy a více srážek, je využívaná ve vyšších polohách a podhorských oblastech
-do travních a pastevních směsí se jeví jako nejlepší Palava a Kamila, které se rychlostí vzcházení vyrovnají travám a tím nedochází k jejich „zahlušení“
Z výsledků registračních zkoušek jsme získali další poznatky pro pěstování nových odrůd v různých lokalitách( Tab.3):
-Oslava dává skvělé výnosy v Oblekovicích a Uherském Ostrohu
-Kamila vyniká v Uherském Ostrohu, ale v Oblekovicích ne
-Litava a Tereza jsou skvělé v Žatci, ale Litavu bych nedoporučila v Lednici
-výčet nových odrůd uzavírá Holyna, která si vysloužila „zlatou medaili“ za výkony v Žatci, Uherském Ostrohu, Lednici, Chrlicích a Pustých Jakarticích, ale nedoporučila bych ji v Čáslavi. Budeme rádi, podělíte-li se s námi o své zkušenosti s pěstováním a využitím vojtěšky i v dalších lokalitách.
Oteplování klimatu vede k rozšiřování teplomilné vojtěšky do vyšších, dříve „jetelářských“ poloh. Někteří pěstitelé v přechodných oblastech vysévají směs vojtěšky a jetele lučního v poměru 1:1. Výnos přitom zajišťuje ta plodina, pro kterou jsou ten rok příznivější podmínky.
Šlechtění je zaměřeno nejen na zvyšování výnosu zelené a suché hmoty, ale i na získání jiných vlastností, jako je například zvýšená schopnost poutání vzdušného dusíku u odrůd Niva a Oslava, nebo snížení obsahu hemolytických saponinů, které způsobují rozklad červených krvinek.

 

Tabulka 3 (originál)


ODRŮDY

17.1.2017

Jetel luční

17.1.2017

Jetel plazivý

17.1.2017

Jílek vytrvalý

17.1.2017

Komonice bílá

17.1.2017

Psineček veliký

17.1.2017

Tomka vonná

17.1.2017

Úročník bolhoj

archiv